Vyšetřování údajného úplatku pana Jiřího Čunka první skupinou policie bylo zcela zřetelně směrováno jen za účelem poškodit jmenovanou osobu. Tomu bylo podřízeno celé vyšetřování, které bylo vůčii němu zaujaté. Zásah Nejvyššího státního zástupitelství byl nutný, i když přišel velmi pozdě. Protesty proti tomu jsou zbytečné.

Nejvíce člověka překvapuje veškerá směřovaná nevraživost proti Jiřímu Čunkovi. Tuto nevraživost až nenávist vůči němu můžeme sledovat na stránkách novin Právo. Získávat informace od skupiny policie, která neobstála, je přímo hanebné. Sobotní komentář ze dne 30. černa 2007 od Petra Uhla v tomto směru jen pokračuje. Rozumný čtenář jen žasne, k čemu se někteří novináři v těchto novinách propůjčují. Nyní následuje má stručná úvaha naznačená nadpisem:

Ve správné rodině je velká síla. Tam, kde nejsou rozvody, tam, kde celá rodina drží stále pohromadě, kde jeden druhého má rád a rodina se často setkává, když každý z rodiny před druhým nic netají a jedná otevřeně, a tam, kde si všichni vzájemně s ochotou pomáhají - v tom všem je obrovská síla.

Přínost takové rodiny lze obtížně pomocí matematiky či účetnictví pravdivě ekonomicky vyhodnotit. Mnoho věcí se totiž nedá číselně sesoučtovat. Všichni v takové rodině vědí, že nemusejí mít te života strach. V takových rodinách se pěstují jen dobré lidské vlastnosti. Zde skutečně není sobectví a nějaká závist. Každý si uvědomuje, že je vlastně členem takové mnohdy početné rodiny a všechno jakoby patřilo i jemu. Každá manželská dvojice v takové rodině si také dokáže pořídit vlastní rodinný domek. A jen dodejme, že když se nevede rozmařilý život, tak se dokáží vykonávat velké věci.

Sám bych mohl ze svého života mohl uvádět početné množství různých příkladů. Uvedu zde jen jeden takový příklad: Když se oženil jeden z mých mladších bratrů, tak zanedlouho se vyskytla ne vesnici možnost pro ně zakoupit vhodný rodinný domek. Oni projevovali velkou touho ho mít. Vzápětí se sešla celá naše početná rodina. Dali jsme s ochotou všechny naše úspory dohromady (rodičové, sourozenci, švagři) a skutečně asi jen během tří dnů jsme měli pohromadě hotovost na celý domek. Mohli jsme se dohodnout s prodávajícími manžely Krejčí. Domek se vzápětí zakoupil. Až potom se řešilo následné vzájemné vyrovnání peněz v rodině. Během nedlouhé doby se všechno vyrovnalo. Důvěra v rodině vždy platila a platí i nadále.

Domnívám se, že není zapotřebí již dále psát. Tak jak se nedá spočítat cena naší státní vlajky, tak nelze spolehlivě vyhodnotit cenu skutečného přátelství, které panuje mezi opravdovými přáteli a stále také v některých rodinách. Já osobně jsem nikdy nečinil mezi lidmi rozbroje. Ale když je již nutné, tak musím občas protestovat. Proto jsem napsal nakonec i tento dopis.

3.července 2007; František Žůrek, Zlín